Nejčastější otázky

Kdy může naše dítě začít s plaváním?
S děťátkem můžete začít "plavat" přibližně 6 týdnů po narození, v době, kdy je již zahojen pupíček a dítě dokáže regulovat svou tělesnou teplotu trochu lépe, než těsně po narození. V tomto období je pro něj voda velmi přátelské prostředí a využíváme vrozeného reflexu zadržení dechu. Pokud se rozhodnete s miminkem plavat v tomto věku, tedy u vás doma ve vaně, nabízíme vám návštěvu profesionálně vyškolené instruktorky, která vás naučí všem zásadám a manipulaci s kojencem ve vodě i na suchu.
S plaváním však můžete začít, i když je dítě starší, od 5 - 6 měsíce s dětmi plaveme v malých skupinkách přibližně stejně starých dětí. Samozřejmě platí, že čím dříve začnete s dítětem plavat, tím lépe se vodnímu prostředí přizpůsobí, ale dříve než v tomto věku, vzhledem k nedostatku obranných látek a nezralosti imunitního systému dítěte, pobyt v bazénku nedoporučujeme.
Ani když vaše dítě odrostlo kojeneckému věku (od jednoho roku) není na plavání pozdě, je důležité začít seznamovat dítě s vodou dříve, než se naučí mít z ní strach.

Kdy se dítě naučí používat různé plavecké způsoby?
Základní prvky plaveckých způsobů se děti mohou začít učit až kolem třetího roku věku, jde o tzv. přípravnou výuku. Zvládnout nejrůznější plavecké způsoby (kraul, prsa...) jsou děti schopné, po stránce duševní i pohybové, spíše až v mladším školním věku. U předškoláčků dokonalé zvládnutí správného provedení jednotlivých plaveckých způsobů a souhru plaveckých pohybů paží a nohou vyžadovat nemůžeme.
Kurzy "plavání" mají kojence a malé děti naučit splývání, zadržení dechu, dýchání do vody, orientaci pod hladinou, pádům, seskokům, ale - a to je nejdůležitější - volně a s radostí se pohybovat ve vodním prostředí, ze kterého nemají strach a také přivyknout si na vodu v uších, očích a nose. Tyto děti se později naučí velmi snadno plavat a je samozřejmé, že čím častěji se s dítětem plavání procvičuje, tím dříve si tuto dovednost osvojí. Velmi však záleží na vašem citlivém přístupu.

Naučí se všechny děti mít rády vodu?
Všechny děti nejsou stejné a nedá se tedy ani předpokládat, že budou reagovat totožně. Každé dítě je samostatná individualita. Některé děti jsou přizpůsobivé, ale jiné jsou bojácné, příliš opatrné nebo mají strach z cizích lidí či z nových situací. Především těmto dětem můžete být jako rodiče příkladem a oporou. Tím, že jste sami sebejistí, klidní, uvolnění a vyrovnaní, pomůžete dítěti zvládnout strach a obavy z vody i z nového prostředí. Dítě dokáže vycítit každé vaše rozpoložení i změnu nálady a podle toho se také chová. Rovněž příjemné prostředí a způsob výuky (básničky, písničky, hry) pomohou vašim dětem překonat strach a počáteční nejistotu. Dítě musí nejprve zvládnout adaptaci na nové prostředí a kolektiv, poté si přivyknout na vodu na obličeji a získat pocit jistoty a bezpečí s maminkou (tatínkem) ve vodě. K tomu je třeba především vaší trpělivosti, pozitivního přístupu, cílevědomosti a vhodné motivace dítěte. Je možné, že to bude chvíli trvat, ale děťátko pak bude plaváním nadšené a to za vaše úsilí stojí.

Nemůže se moje dítě po absolvování plaveckých kurzů již utopit?
Utopit se může i dospělý a zdatný plavec - záleží na situaci a okolnostech. V plaveckých kurzech se děti učí záchranným mechanismům, jako je ručkování po okraji bazénu, zachycení se a vylezení na jeho okraj, také převrátit se na záda, aby mohlo dýchat. Později se naučí skočit do vody, dostat hlavu nad vodu, zorientovat se v prostoru, otočit se a doplavat zpět k okraji - to vše může dítěti pomoci zachránit se při nehodě v bazénu nebo v jiné vodní nádrži. U dítěte, které se ve vodě cítí jako doma, se dá předpokládat, že při nehodě nezpanikaří a zkušenosti nabyté v kurzech zvýší jeho šanci na záchranu.
Až teprve dítě, které absolvovalo dostačující výcvik, při němž si osvojilo plavecké dovednosti, má předpoklad zachránit si život v případě nebezpečí. Nemusí to však platit za výrazně odlišných podmínek, než jaké jsou na bazénu (ledová voda, proudy, silná vrstva oblečení apod.) V blízkosti vody musíme být proto vždy velmi pozorní, nenechávat nikdy dítě bez dohledu a nespoléhat na zkušenosti dítěte nabyté v plaveckých kurzech. Opatrní musíme být i při každodenním koupání. Ve vaně nikdy nenechávejte dítě samotné ani na chviličku. Abychom zabránili úrazům pádem, je dobré mít na dně vany protiskluzovou podložku. Ve vodě mějte své děti neustále pod dozorem!

Jaké vzdělání mají vaše instruktorky?
Všechny naše kurzy vedou profesionálně vyškolené lektorky s certifikátem instruktora, které mají jak praktické, tak teoretické znalosti. Jsou zdravotnickými pracovníky, kteří umí poskytnout první pomoc dětem i dospělým, mají teoretické lékařské znalosti, znají psychomotorický vývoj dítěte a mohou tak správně poradit a informovat rodiče. Všechny instruktorky pracují stejně podle naší vlastní metodiky, která děti postupně připravuje na výuku plavání metodou úplného ponoření.

Je rozumné plavat s miminkem/větším dítětem i v zimním období?
Maminky, které s námi plavou již déle vědí, že zimní období vůbec neznamená automaticky častější onemocnění dítěte - spíše naopak - děti mnohem více stůňou v období října a listopadu, kdy se výrazně mění teplé počasí na chladné, je smog, inverze, deštivo a sychravo. Aby vaše dítě v chladném podzimním a zimním období tak snadno neonemocnělo, je třeba dodržovat určitá pravidla: Po skončení lekcí je nezbytné děti zadaptovat na pokojovou teplotu před tím, než vyjdete ven (i kdyby to měla být jen cesta k autu!) - čím je venku chladněji, tím musí být adaptace delší - při mrazech i 1,5 hodiny. Děti ještě nemají termoregulaci tak dokonale vyvinutou jako dospělí a pokud se v bazénu jejich organismus přizpůsobí teplotě 31°C a během krátké doby přejde do prostředí, kde je např. +2°C, tak je to rozdíl 29°C, který samozřejmě dětský organismus nezvládne. V té chvíli musí organismus dítěte vyvinout obrovskou práci na to, aby se s teplotním šokem popral a potom je oslaben a velmi snadno onemocní - hned při cestě domů - stačí aby někdo vedle něj na ulici nebo v MHD kýchl.

Proto máme u bazénů k dispozici odpočívárny, herny, většinou i restaurace, kde si můžete dát něco k jídlu a kde se lehce oblečené děti musí nejprve přizpůsobit pokojové teplotě (doporučuje se zde strávit 30 - 90 minut podle toho, jaká je venkovní teplota), a teprve pak je můžete více obléknout a vyjít ven. A co je velmi důležité - na všech bazénech jsou k dispozici sauničky vyhřáté na 52 - 56°C, což je teplota vhodná pro saunování malých dětí, které můžete a měli byste využívat. Při pravidelném saunování v zimním období se totiž výborně posiluje imunitní systém dítěte, který je potom méně náchylný k nemocem. Děti, které se pravidelně saunují, nejsou tak často postiženy infekcemi horních dýchacích cest a pokud již onemocní, průběh onemocnění je mnohem lehčí a komplikace většinou nevznikají. Doporučujeme posedět v sauně 2-3 minuty (dítě dá samo najevo, kdy se mu již teplo nelíbí), potom se jít osprchovat v náručí maminky mírně tekoucí vlažnou vodou, a tento proces 2x zopakovat. Pokud se dodržuje popsaný adaptační mechanismus a pravidelné saunování, děti zvýšeně nestůňou, naopak, postupně se otužují a následně lépe odolávají nemocem.

Zapomene dítě co se naučilo, když budeme mít delší přestávku mezi plaveckými kurzy?
Pokud nemáte možnost procvičovat získané dovednosti několikrát týdně, dítě pomalu naučené prvky zapomíná. Pokud dítě nechodí delší dobu do bazénu, potřebuje potom určitý čas k tomu, aby si obnovilo své původní schopnosti. Po delší absenci plavání doporučujeme zopakovat poslední úroveň kurzu, aby si dítě mohlo nenásilně vybavit, co již jednou umělo a nebylo zatěžováno novými dovednostmi. Při trpělivém přístupu ze strany rodičů i instruktorů si dítě rychle obnoví svoji původní úroveň znalostí.

Můžeme se podívat na ukázkovou hodinu a potom již plavat s dítětem doma sami?
To nedoporučujeme v žádném případě. Neodborné a nevhodné úchopy a držení dítěte ve vodě mohou zapříčinit rozvoj patologie v držení těla i v pohybových vzorech, které si dítě zafixuje a mohou pak pro ně znamenat zbytečná a někdy jen těžko odstranitelná poškození. Dalším rizikem domácí "výuky" je riziko fixace přirozených pohybů (čubička), které mohou plavecký styl dítěte dlouhodobě poznamenat. I to je důvodem, proč svěřit vodní výchovu raději odborníkům. Běžně známá rizika pak přináší nízká teplota vody a prostory veřejných bazénů a akvaparků, které jsou zcela nevhodné pro děti do jednoho roku.

Náš dětský lékař tvrdí, že děti nejsou dostatečně vyvinuty pro plavání, dokud jim nejsou čtyři roky, je to tak?
Váš lékař má jistě na mysli zvládnutí plaveckých způsobů jako jsou kraul, prsa, motýlek. Pro začátek výuky plaveckých způsobů je dítě skutečně psychomotoricky zralé až v předškolním věku.
V kojeneckém a batolecím věku však za "plavání" považujeme harmonický a radostný pohyb dítěte ve vodě.

Mohu se já nebo dítě nakazit plísní nebo bradavicemi?
Bradavice a jiné kožní problémy patří k rizikům, které byste jako rodiče měli znát, ale nemusíte se jich děsit, procentuálně je jejich výskyt minimální. Nakazit se však můžete kdekoliv, kde chodíte bosi a kde se vyskytl jedinec s těmito obtížemi. Proto striktně vyžadujeme, aby se plavání účastnily jen osoby zdravé a bez jakýchkoliv kožních problémů. Přesto navíc všem doporučujeme nosit ve sprchách a v prostorách bazénu gumovou obuv, která vás chrání nejen proti infekci, ale také proti pádu. Malé děti noste v náručí, větším dětem doporučujeme také nošení gumové obuvi..

Mohu dítě před plaváním nakrmit?
Zatížení dítěte podáním jídla bezprostředně před plaváním není vhodné, interval by měl být minimálně alespoň 30 minut.

Nevadí dětem namáčení uší?
Namáčení uší u zdravého dítěte se maminky zcela zbytečně obávají. Voda po plavání během manipulace s dítětem při otírání a oblékání z oušek bez problémů vyteče. U malých dětí stačí do oušek lehce zasunout stočené buničinové čtverečky, které vodu vysají (nepoužívejte vatové štětičky do uší, jimi vodu zatlačíte dále do zvukovodu). U větších dětí stačí jen zevně lehce vysušit měkkou osuškou.

Nemůže mé dítě díky plavání trpět na záněty středního ucha?
Otitis media - zánět středního ucha se nejčastěji objevuje u dětí mezi 6 měsíci a třemi roky a většinou jde o komplikaci rýmy či jiného virového zánětu horních cest dýchacích. Sklon k často se opakujícím zánětům středního ucha je geneticky podmíněný, to znamená, že jsme se s určitými dispozicemi onemocnět touto chorobou již narodili. Náchylnost k tomuto onemocnění zvyšují poruchy imunity a alergie, častou příčinou bývá zbytnělá nosní mandle, která je jednak ložiskem infekce, jednak mechanickou překážkou správné funkce Eustachovy sluchové trubice. Již samotná Eustachova trubice (spojuje středouší s nosohltanem a slouží k vyrovnávání tlaku ve středním uchu)
je u malých dětí anatomickou predispozicí středoušních zánětů, protože je krátká a vertikálně uložená, čímž je ztížen odtok hlenu. K častým zánětům středního ucha mohou dále přispívat: kouření v rodině, nadměrná konzumace hlenotvorných potravin (kravské mléko a mléčné výrobky, sladkosti, bílé pečivo) a další faktory.
Při postižení zánětem středního ucha můžete děti doma omývat, musíte však dbát zvýšené opatrnosti, aby voda nevnikla do zvukovodu. Plavat do bazénu tedy v době zánětu chodit nemůžete. Po samovolné perforaci bubínku nebo po výkonu zvaném myringotomie ("píchnutí" ucha) je nutné vyčkat zhojení akutního zánětu, kdy je již perforace v bubínku uzavřená. Potom se může dítě opět potápět a plavat.
Při správném dodržování zásad postupného otužování a preventivní péče o zdraví dítěte a také při dodržování 30 minutové aklimatizace dětí před odchodem z lekcí, se zánětu středouší v souvislosti s plaváním skutečně obávat nemusíte.

Při kterých onemocněních není "plavání" pro dítě vhodné?
Po prodělaných zánětlivých onemocněních močových cest, případně při některých vrozených vývojových vadách, kdy není žádoucí pobyt v chladné vodě.
Pro kojence se zvýšenou dráždivostí a pro děti s lehkou mozkovou dysfunkcí není vhodná teplota vody pod 30°C.
Při některých těžších kožních onemocněních není vhodný delší pobyt ve vodě, ale běžný dětský ekzém, který se nezhoršuje při koupání dítěte doma ve vaně, obvykle není na překážku pobytu v bazénu.
U některých hybných poruch (například u dětské mozkové obrny), je třeba provádět pouze cíleně zaměřenou rehabilitační péči ve vodě pod vedením fyzioterapeuta a za současné konzultace s ošetřujícím lékařem.
U těžších srdečních vad by mohla být nevhodná fyzická zátěž a potápění dítěte.
Samozřejmě se mohou vyskytnout další závažná onemocnění, která nedovolují dítěti účast na plavání a podobných pohybových aktivitách.

Je pravidlem, že se děti při plavání snadno nachladnou a častěji stůňou?
Děti navštěvující naše kurzy se pravidelně otužují, informace související s metodikou otužování miminka dostávají rodiče již při plavání doma ve vaničkách (Přečtěte si o plavání/Plavání vašeho dítěte/Otužování)
Dýchání přes odpor vody má rehabilitační účinky a naopak dětem trpícím problémy s horními cestami dýchacími prospívá. V bazénu je totiž bezprašné a hodně vlhké prostředí, proto je plavání jedním ze sportů, které lékaři doporučují zejména astmatikům.
Vycházení s dítětem z domova ven do chladnějšího prostředí nebo do mrazu se řídí běžnými zdravotními zvyklostmi (v kočárku jdeme s děťátkem ven většinou do -5°C, pokud pojedeme vyhřátým autem můžeme i v nižších teplotách).

Po plavání je naprosto nezbytné prodloužit pobyt dítěte v šatně nebo v herně na 20 až 30 minut, než se dítě aklimatizuje z vysoké teploty na bazénu a může přejít ven do chladného počasí - pozor - týká se to i situace, když rodiče dítě "pouze" přenáší do vyhřátého auta!
Při dodržování těchto zásad je imunitní systém vašeho dítěte účinně posilován, dítě bude otužilé a více odolnější proti nemocem.

Dítě má atopický ekzém, lékař nám plavání nedoporučuje. Co máme dělat?
Atopický ekzém je kožní projev přehnané reakce organizmu na dráždivý podnět. Podnětem ve většině případů bývají potraviny, ale může jím být cokoli, i chlór - jestliže má tedy miminko alergii na chlór, plavat bez lékařské nebo homeopatické léčby nemůže.
Pokud se u vašeho dítěte jedná o potravinovou intoleranci, což je nejpravděpodobnější, funguje kůže jako indikátor. Po podráždění organizmu některým z alergenů dojde k výsevu ekzému. Nejčastějšími alergeny jsou kakao, čokoláda, ořechy, mák, kiwi, rajčata, papriky, celer, vajíčka jako samostatný pokrm, sladké mléko, mléčné výrobky, sója, plísňové sýry, koření, hořčice, pikantní a kyselé pokrmy. Je tedy třeba přísně eliminovat tyto alergeny ze stravy, zejména je nutné věnovat zvýšenou pozornost tzv. skrytým alergenům (např. v emulgátorech přidávaných do stravy - kupříkladu E322 může obsahovat přídavek mléka). Pokud je dítě kojené (kojení udržujeme co nejdéle), musí matka vyloučit všechny případné alergeny ze své stravy.
Kůže atopiků je velmi citlivá a suchá, díky nedostatku lipidů (ceramidů), které jsou schopny vázat vodu. Je třeba ji pravidelně 1-2x denně promazávat mastným krémem (vyzkoušejte modrou nebo rakytníkovou Indulonu)
Takže pokud není vaše dítě alergické na chlór, koupání doma jeho potíže nezhoršuje a nemá rozškrábaný a mokvající ekzém, plavat s ním chodit můžete. Před plaváním je vhodné pokožku s ložisky ekzému dobře promastit a po bazénu ošetřit olejem. Protože psychická pohoda ekzematiků je důležitá v jejich boji s alergií, velmi často je plavání naopak podpůrným prvkem, který pomáhá onemocnění zvládat.

Co vám ještě poradíme?
Olejové koupele - dobře promašťují pokožku. Vybíráme přípravky, které neobsahují parfémy a dráždivé konzervační látky. Omývání postižených míst ve vodě s přídavkem syrovátky (lze koupit v lékárně). Syrovátkové bílkoviny obsahují albumin a imunoglobuliny, které specificky vychytávají z povrchu kůže jak alergeny, tak i bakterie. Tato metoda kůži neodmašťuje a nepoškozuje, na rozdíl od mýdla.
Odvar z otrub do koupele má výborné výsledky při mokvajícím ekzému - 1 litru pšeničných otrub (nesmí být chemicky ošetřené) se přidá do 3 litrů vařící vody a vaří se10 minut, vývar se pak scedí do vaničky přes husté síto. Koupele je třeba provádět alespoň měsíc, minimálně 2x týdně. Mast na ekzém s konopím - k dostání v lékárně.